čtvrtek 8. října 2009

Kája vodníkem

Kája miluje vodu. Sice jsem nemyslel přímo tu ve skleničce, ale tehdy, kdy jí je mnohem více. Pokud možno celý bazén, v horším, ale stále akceptovatelným případě, aspoň vana. Ovšem sluší se poznamenat, že i tu ve skleničce má ráda. Ale musí to být pomerančová Ondrášovka. Pak to je „bubí“ (bublinky) a tu má taky moc ráda…



Už od samého začátku zbožňovala cachtání se ve vaně. Zcela bez bázně a hany se tam vrhala, „mazlila“ se s ruční sprchou, lehala si jak na záda, tak na bříško a bylo ji téměř nemožné ji dostat ven. Nikdy se to neobešlo bez řevu a boje.

Později začala se Silvií chodit na koupání do mateřského centra (či tam někam). Bohužel jsem ji neměl šanci tam nikdy vidět, ale z vyprávění jak Silvie, tak Karolínky se jí tam moc líbilo. Pokud se ptáte, jak mi to mohla Karolínka vyprávět, tak zcela prostě a jednoduše a pantomimicky. Plavání je znázorňováno plácáním rukou – něco jako když se plave čubička. Radost a to, že se jí to líbilo je vyjádřeno smíchem a že se jí to líbilo moc urputným kýváním hlavou a rozpažením rukou, jako by se snažila obejmout celý svět….Tam se naučila i potápět a skákat do vody a nikdy ji nešlo dostat ven. Nikdy se to neobešlo bez řevu a boje.

Celé léto v Sadské si potom užívala nafukovací bazének. Sice v něm nemohla ani plavat, ani se potápět, ale na cákání kolem sebe a na provozování nejrůznějších opičáren byl uplně ideální. Jen jeden problém měl. Dostat ji z něj, bylo téměř nemožné a nikdy se to neobešlo bez řevu a boje.

A pak jsme byli na dovolené, kde náš penzion měl bazén. Taky jsme ho dlouho a složitě vybírali, aby toto splňoval. Karolínka tímto bazénem žila. Slovo bazén bylo tabu. Jakmile jsme jej vyřkli, Kája zbystřila, začala ukazovat rukama „cáky-cák“, ukazovat směrem k bazénu, hledat plavky…. V bazénu vydržela téměř neomezeně dlouho. Rozhodně déle, než jsme tam vydrželi my, její rodiče. Vždy už byla modrá, drkotala zubama, ale znovu a znovu trvala na tom, že bude skákat z okraje bazénu do vody, ze bude delat „bubly-bubly“ a dostat ji ven? To se nikdy neobešlo bez řevu a boje.

Teď už je po dovolených. Jednou týdně stále Kája dochází se Silvií do bazénu, kde dělá obrovské pokroky, kde již s rukávkama a pásem plave zcela sama po celém bazénku, kde sklízí obdiv a pochvaly od paní cvičitelky… A jinak už ji zbývá opět jenom vana. Roční období a její možnosti užívání si vody se mění… jedno však stále zůstává. Dostat ji z ní, se nikdy neobejde bez řevu a boje…

Žádné komentáře: