čtvrtek 6. března 2008

Návštěva u doktorky - Druhé očkování

Jit k doktorovi je vždycky nepříjemné. Buďto tam jdeme, protože jsme nemocní, a to je samo o sobě nepříjemné nebo tam jdeme na preventivní kontrolu, kde doktorka může zjistit, že jsme nemocní a to je pak taky nepříjemné. Vlastně kromě doby, kdy jsem chodil do školy a doktorka mi dávala razítko na omluvenku - a to i když jsem nebyl nemocný, tak si nedovedu představit, jak by to mohlo být u doktorky příjemné.

A co když tam teprve jdeme s malým dítětem a nedejbože dokonce na očkování...


Já se přiznám, že nemám nic proti očkování, naopak, myslím si, že to je úžasná věc. Druhá strana mince je, že takovému dvouměsíčnímu prckovi to může udělat krátkodobě pěknou šlamastiku s organismem. Nicméně lepší dva dny horečka, než ve dvou letech na něco umřít. To je můj názor...

A tak jsme v úterý byli již na druhém kole očkování. Ono se tak napůl vždy těšíme, protože doktorka taky Káju změří a zváží, o což se u nás doma zavírají sázky, jak Kája hezky roste a přibírá. Navíc se lze doktorky zeptat na spoustu věcí, které nás trápí a které nám ona vždy vyvrátí. To to je příjemné na té návštěvě. Ale pak ono samotné očkování. Minule Silvie radši odešla, tentokrát zůstala, ale vypadalo to, že se rozeřve minimálně jako Karolínka. Byla však nakonec statečná holka.. teda... Mám na mysli Silvii... Kája řvala, jako by ji na nože brali. A přitom ji brali na jehly. Ale jak moc ji chápu. Uvědomuji si, že jsem se usmíval. Nikoliv ze sadistických důvodů, nikoliv protože jsem jí to přál, ale protože jsem ji chápal. Jak já nenáviděl a vlastně stále nenávidím očkování. Kolikrát jsem omdlel...

No, Kája je statečná... Tím bych to uzavřel. A navíc, podobně jako minule, tak i tentokrát dva následující dny prospala. A musím to zaklepat, opět neměla žádnou reakci. Má ten vpich trochu zduřelý a zarudlý, ale to opravdu nic není... A tak jsme všichni rádi, že to máme za sebou.


Na cestě

Dosud všichni víceméně klidní. Dokonce i mamka…











Kája ze všech nejklidnější. Nevědomost je sladká…




Vážení

Za dobu na tomto božím světě již přibrala dvě kila.



Měření

Nejdříve to vypadalo na klidnou záležitost…




...ale nakonec jsme si též užili trochu dramatického křiku.




Okamžik oddechu, kdy jsme všichni nabírali nové síly




Nejdříve ještě krátké a studivé poslechnutí, zda to někde nešelestí více než by mělo...




… a pk již samotná včelka… To bylo pláče, to bylo slz… ale jak byl intenzivní, tak byl krátký…



Žádné komentáře: