Dovolte mi se též představit... Cirka...

Neuvěřitelný. Oni mi to vůbec neřekli, že tady je tento blog!!! Kdybych včera večer nebrousila net a nepodívala se na kostalek.cz a nevšimla si, že tam přibyla nová položka BLOG, tak bych dál žila v nevědomosti. No, trochu mne naprdli, musím říct. Ale dobrý, promíjím jim to. Ještě by to vypadalo, že na Káju žárlím…




Měla bych se Vám asi trochu představit a říci vám něco ze svého curiculum vitee. Narodila jsem se v jedné továrně spolu s mými tisíci a tisíci sestřiček. Rodiče jsem nikdy nepoznala. Hned mne s mnoha sourozenci zavřeli do velké krabice a poslali do světa. Ocitla jsem se až v srdci Evropy, ve městě zvaném Praha. Asi měsíc jsem trávila v jednom adopčním domě, jmenoval se „sparkye´s“, než tam přišel Jenda a na první pohled se do mne zamiloval. Taky jsem si ho hned oblíbila musím přiznat. Vzniklo mezi námi dost silné pouto, které kromě jiného se časem vytříbilo i do obchodního vztahu. Ale o tom až později.

Vzal mne domů, kde mne představil Silvulein a to jsem již věděla, že jsem na tom správném místě. Sice už doma několik adoptovaných dětí měli, ale tak nějak jsem tušila, že mají stále dost lásky i pro mne.

Dostalo se mi totiž jednoho výsadního práva a to práva s nimi cestovat. Ať jeli kamkoliv, nikdy mne nezapomněli vzít s sebou. Dokonce jsem s mámou (omlouvám se, ale ač je mi jasné, že to není moje biologická máma, tak máme leccos společného a tak ji tak říkám) byla i ve Spojených Státech. Už jsem viděla opravdu spoustu míst. A na jedné z těch cest zjistili, že jsem docela dobrá moderátorka. A tak jsme uzavřeli obchodní dohodu. Oni mne vozí a já jim dělám komentáře na video. Chtěla bych se s nimi domluvit, že bychom retrospektivně povyprávěli a zavzpomínali na naše cesty. Ráda bych okomentovala, případně vyzpovídala i je, jak a na co vzpomínají nejvíc… a případně sem dali nejen fotky, ale i kousky videa. Uvidíme, jak to dopadne… Snad dobře a Kája se jednou dozví něco o cestách, které podnikali její rodiče, dokud ještě byla na houbách.

Tak myslím, že to prozatím stačí. Pokud se domluvíme, tak bych příště již zavzpomínala na jednu z našich cest.