Kájin opravdu první VÝLET aneb vše je jinak....

Mám pocit, že někde v hloubi duše tíhneme oba k přesvědčení, že je všechno stejné, jen je nás o jednoho víc. Že ale jinak budeme dál jezdit na výlety, chodit na túry, večer si dáme večeři a pivo a vínko a ráno, až se vyspíme, tak vyrazíme a cestou se zastavíme tam anebo tamhle, jak se nám bude chtít.

Zítra máme 3 roky od svatby a tak jsme vyrazili oslavit to víkendem v Rynarticích (České Švýcarsko), kde už jsme párkrát byli a je to tam moc prima. Kdybych porovnala náš loňský a letošní výlet a hledala 10 odlišností, tak tedy:

1. loni jsme se vzbudili někdy v 8 a vyrazili v 9, letos jsme byli vzbuzeni v půl 6 a vyrazili v 9 v už trochu vyčerpaném stavu a polití kafem (tatínek není zvyklý zapnout si pc, udělat si kafičko a mít v klidu Kájinku na klíně - Kájinka na klíně klidná opravdu není! Polití jsme byli všichni tři.)

2. loni jsme jeli bez zastávky až na místo, letos jsme dělali uklidňovací pauzu rozeřvané Karolínce, nosili ji v náručí, dělali "éro" na poli....

3. loni jsme se vybalili a v klídku došli na oběd, letos jsme vyhodili obsah tašek, přebalili, nakrmili, stále polití kafem dorazili na oběd, kde jsme zvedali příbory shozené ze stolu, zachraňovali ubrus, co chtěla naše holčička strhnout, střídali se v jídle a opět dělali "éro" - před restaurací

4. loni jsme na procházku vyrazili víceméně volným tempem a došli až k cíli, tam si dali pití a párek a volně šli dál, letos jsme k cíli nedošli, protože kočár neprojel přes úzkou chodbu ve skále, volným tempem jsme taky moc nešli, kojila jsem na pařezu, u potůčku, na kládách....vyndavala a zandavala pláštěnku, konejšila vyčerpaného tatínka...

5. loni po procházce jsme si zaplavali v bazénu, letos s Kájou ležící na ručníku na dlaždičkách a vyděšenou, kde to rodiče mizí - a na střídačku a všehovšudy asi 10 min

6. loni jsme večeřeli v klidu, pak poseděli nad skleničkou a večer si četli, letos jsme večeřeli pro změnu na střídačku, bavili Kájinku, přetáhli její čas na spinkání a za trest ji pak uspávali do půl 10. V 10 jsme šli spát my.

7. loni jsme v neděli spali asi do 9 h, letos jsme v neděli spali do 4.20

8. loni jsme měli sílu na další procházku a radostně jsme fotili, letos jsme ji jen absolvovali, při zastávkách tatínek spal ve stoje

9. loni jsme si povídali, letos jsem zpívala, syčela, houpala

10. loni jsem po výletě byla nadšená a hned bych jela zase nekam, letos jsem vděčně objala očima náš domov a byla hodná a bez plánů….

Nicméně to nevzdáváme! Karolínka byla báječná, jen to bylo její další poprvé.
Za měsíc další pokus, tentokrát na Vysočinu!